V Dolním Němčí se uchoval taneční a písňový materiál díky aktivnímu krúžkařskému hnutí, které se po druhé světové válce aktivizovalo z členů katolické omladiny. Od roku 1966 začal pracovat národopisný krúžek Dolněmčan, který byl nejprve činný jako organizátor slavností v obci, jako byly dožínky a hody. Později se krúžek aktivně účastnil i akcí mimo obec – vystupoval na jízdách králů ve Vlčnově a Hluku nebo předváděl svatbu na MFF ve Strážnici.

V Dolním Němčí se dodnes tančí především dolněmčanská sedlcká, která patří mezi uherskobrodské sedlcké se skočným vířivým krokem. Kromě sedlckých tanců známe z této obce i tance figurální, které zde zaznamenala Zdeňka Jelínková – mazurku, literu, šotyšku či bajeryš. Díky výrazné taneční osobnosti, kterou je Petr Klein, může být Dolní Němčí reprezentováno také mužským sólovým tancem verbuňk.

 

Dolněmčanská sedlcká

-          tančí taneční páry čelem k muzice, dívka po pravici chlapce, drží se za vnější ruce

-          sedlcká má několik částí – zpěv taneční písně, samostatný projev tanečnice a tanečníka a společné víření

 

Zpěv taneční písně

-          držení tanečního páru při předzpěvu je v držení za vnitřní ruce, tanečnice po pravé straně tanečníka

-          taneční dvojice přenáší váhu těla v mírném postoji rozkročmo, vnější nohy jsou vpřed

-          pohyb doprovází kmity spojených vnitřních paží

-          zadní noha se nepřisouvá, jen se poněkud uvolní pata vnitřní nohy a při pohybu vzad se nadzvedne špička vnější nohy

 

Samostatný taneční projev

-          začíná tím celý tanec (1. – 4. takt přehrávky písně)

-          dívka se otáčí na místě vpravo kolem své vlastní osy – krok je skočný, začíná v předtaktí při poslední době předzpěvu, kdy si dívka přešlápne na pravou nohu a současně si uvolní levou nohu ze země a otočí se; dívka se otočí o celých 360°

-          chlapec při otáčení dívky poskakuje na místě na pravé noze, přidupává levou nohou a tleská současně pravou dlaní do levé na první dobu přehry písně

Společné víření tanečníků

-          navazuje na samostatný taneční projev a má dvě části:

 

1. víření v postavení pravými boky u sebe

-          navazuje na samostatný taneční projev (5. – 12. takt přehrávky písně)

-          postavení tanečníků je pravými boky u sebe, kdy dívka je mírně před chlapcem, chlapec ji drží pravou rukou v pase, chlapec má vnější levou ruku za zády, dívka má levou ruku mírně ohnutou v lokti a položenou přes pravou ruku chlapce na lopatce chlapce, vnější ruka dívky je připažena

-          taneční pár víří skočným krokem, který začíná v předtaktí přehry krokem na vnitřní nohy a naskočením na celé chodidlo nohy vnější (dívka i chlapec na levou nohu)

-          nadskočení na vnější nohu je vždy na první dobu v taktu

-          ve dvou taktech se vždy dvojice otočí jednou vpravo dokola

 

2.    víření v čelném postavení vedle sebe

-          dívka stojí po pravé straně vedle chlapce, levou ruku ohnutou v lokti má položenu na pravém rameni chlapce, ten drží dívku pravou rukou v pase

-          taneční pár se otáčí vlevo kolem své osy poskočnými kroky

-          tanečníci našlapují na první dobu v taktu na vnější nohu, vnitřní nohy jdou do pokrčení v koleně vpřed

-          na druhou dobu tanečníci poskočí na vnitřní noze s úhybem vzad

-          před koncem přehry písně, kdy se dostanou tanečníci opět čelem k hudbě, pošle tanečník tanečnici vlevo vzad, tanečnici obejde tanečníka dokola stejným poskočným krokem jako u víření, chlapec stojí na místě a má vzpaženou levou ruku

-          dívka po dokončení oběhnutí opět vezme za ruku chlapce a jsou připraveni ke zpěvu další sloky písně a k pohybu při předzpěvu

 

Skladba tance

-          taneční skladba je jasně definována a je zafixováno pořadí jednotlivých figur – předzpěv, samostatný projev tanečníků, společné víření v postavení pravými boky u sebe a víření v čelném postavení vedle sebe je tedy závazné

-          celá kompozice tance je vždy ukončena oběhnutím dívky kolem chlapce poskočnými kroky

-          celý tanec je ukončen vzájemným zaplacením – plácnutím tanečníka do dlaní tanečnice

 

Verbuňk

-          verbuňk je figurálně bohatý

-          má 3 části – předzpěv písně, pomalou a rychlou část tance

-          při předzpěvu tanečník gestikuluje, střídá pravou a levou ruku do vzpažení a prsty si diktuje tempo písně

-          pomalou část začíná jednoduchými úkroky přes nataženou nohu, kroky kombinuje se srážením, součástí je i dřep s výskokem

-          v rychlé části kombinuje tanečník rychle po sobě jdoucí kroky, cifry, skoky a výskoky; tanec rozvíjí do prostoru

 

Použité zdroje:

BLAHŮŠEK, J. et al. 2006. Slovácký verbuňk: mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva = The Slovácko verbuňk – dance of recruits: the masterpiece of oral and intangible heritage of humanity. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. 143 s. ISBN 80-86156-80-X.

JELÍNKOVÁ, Z. 1991. Mužské taneční projevy na Slovácku. Svatobořice-Mistřín: Folklórní sdružení Kyjovska, 1991. 25 s.

JELÍNKOVÁ, Z. 1996. Slovácko: popisy tanců ke stejnojmenné videokazetě. Část 2., Dolňácko. Strážnice: Ústav lidové kultury, 1996. 234 s. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska; 7.

NĚMEC, J. 1994. Dolní Němčí: od historie k současnosti. [Břeclav]: Moraviapress, 1994. 107 s.