Taneční folklor
Taneční folklór obce Rudník má mnoho společných znaků s ostatními obcemi
centrální části myjavských kopanic, protože vznikla po II. světové válce
vyčleněním se od tzv. Velké Myjavy a spojením několika myjavských kopanic.
Jejich původním administrativním, církevním i hospodářským centrem bylo město
Myjava. Myjavské kopanice byly také dnešní obce: Brestovec, Stará Myjava,
Poriadie, Rudník, Polianka, Jablonka. Jedinou samostatnou obcí v tomto
subregionu kromě Myjavy, byla od dávná Turá Lúka. Proto i kulturní život byl
vzájemně provázaný a díky tomu se jednotně vyvíjeli i taneční a hudební tradice
na poměrně širokém území této části regionu. Díky kopaničářskému osídlení bylo
zcela běžné, že dívka z Poriadia se vydala do Turé Lúky, nebo z Rudníku na
Starou Myjavu. Podobně, i na taneční zábavy přicházeli mládenci ze širšího
okolí vzdáleného i několik kilometrů. Dívky většinou nechodily velmi daleko,
protože do západu slunce musely být doma. Dojíždění z větších vzdáleností
bylo běžné i z toho důvodu, že věřící byli zvyklí chodit do kostela v neděli
povětšinou pěšky z celého území Velké Myjavy, jen movitější na vozech. Právě
proto taneční repertoár je společný pro celou zmíněnou oblast myjavských
kopanic bývalé Velké Myjavy a není typický jen pro obec Rudník.
Tanečními příležitostmi v Rudníku byly kromě běžných tanečních
zábav i slavnostní a pracovní příležitosti v rámci kalendářního roku a
rodinného života.
V Rudníku vzpomínají
informátoři běžné zábavy v hospodách U Petroviče, či U Bustína. V létě se
dělávaly zábavy venku na vydupaných tanečních
kolech v Skalkách, v Dugových březích, nebo v Blatnici, atd. Oblíbené
byly i návštěvy v domech dívek v obvyklých dnech v týdnu, tzv. chodenje k frajerce.
Kromě toho byly tanečními
příležitostmi i všechny příležitosti v obci související s kalendářním a
rodinným obřadním folklórem - masopust, stavění májů, až po štěpánské a
silvestrovské zábavy, jakož i křtiny a zejména svatby, a také některé pracovní
příležitosti (vaření povidel, dupání humna, drápáni peří).
Do tanečního repertoáru Rudníku spadají tance starého stylu - starobapská, uklakovaná, slovenčina, šusterskí, tanec nového stylu - verbunk a také vývojově mladší folklorizované společenské tance - polka, valčík, mazurka, sotiš, později i tango, jakož i několik strofických tanců a tanečních her založených na polkovém základě. Po druhé světové válce se rozšířily i další módní tance střídané s tanečními koly tradičních tanců.
Tance, které byly
zaznamenány v Rudníku, ale i v okolních myjavských kopanicích jsou blíže
charakterizovány v stati o tanečních tradicích regionu.
Starobapská - párový točivý tanec starého
stylu v mírném tempu.
Uklakovaná (klekaní, novější název uklekaní
čardáš) - točivý tanec starého stylu ve středně rychlém tempu, má svou
specifickou část - kolenoví, který byl zaznamenán právě v obci Rudník a přilehlých
obcích (Poriadie).
Slovenčina (hustí či pozdější název čardáš)
- točivý tanec starého stylu v rychlém tempu.
Verbunk – točivý tanec nového stylu
rozšířen jako párový verbunk ale i v
sólové formě jako předtancováni (verbovaní) před muzikou, po kterém si tanečník
zavolal do tance tanečnici a tančili pomalou část čardáše - párový verbunk.
Šusterskí - mužský sólový napodobovací
tanec starého stylu, při kterém tanečník znázorňoval tanečními pohyby úkony
spojené s výrobou holínek. Tančil se na typickou odzemkovou melodii, která
spadá právě mezi starší typy písní.
Polka, valčík,
mazurka, sotis
a později i tango - tyto typy základních folklorizovaných společenských
tanců se šířily z městského prostředí Myjavy, rychle zdomácněly, ovlivnily a novelizovaly
i taneční repertoár kopaničářských zábav.
Strofické tance - v Rudníku byly zaznamenány také strofickými tance
odvozené od polky s charakteristickými motivickými vazbami - pleskaná
(tleskání), kadlecká (napodobování tkaní plátna), židovská (klanění se).
Ze starších
tanečních her zde bylo také zaznamenáno svatební podkúvaní žen, jakož i typy mladších tanečních her - stoličková,
zrkadlová,
metloví,
ručníčkoví.
Na dochovaných
archivních videozáznamech jsou zaznamenány taneční osobnosti Rudníku, jakými
byly:
Ján Fidrich (1935 - 2001) - předtanečník na lidových zábavách, dělával
starého svata na svatbách (okolo 400
svateb), po skončení střední školy začal pracovat v Slovenské armaturce
Myjava a od roku 1958 tančil ve FS Kopaničiar, organizoval osvětovou práci v
Rudník, v 70.-tých letech zde založil i folklórní skupinu při osvětové besedě v Rudníku.
Ján Juráš
(1954) - tanečník a organizační vedoucí, pocházející z Rudníku. Byl dlouholetým
tanečníkem folklorního souboru Kopaničiar (27 let) a později zastával funkci
organizačního vedoucího. Pan Fidrich si na něm vážil výjimečnost zejména v sólovém
projevu. V souboru se měli možnost setkat dva roky během jejich aktivního
tancování.